Zajímavou diplomovou práci obhájila v květnu 2022 na katedře Chovu hospodářských zvířat Magdalena Křížová. Zhostila se velmi dobře zatím jen málo řešeného tématu, jak skutečně koně vnímají barvy. Ve své práci se neuchyluje ke standardnímu klišé řady publikací, které jsou ochotny tvrdit jak vidí kůň, ale ve skutečnosti jen ukazují jak by viděl člověk dívající se na svět koňským okem. Většinou takové texty neřeší nemožnost současné vědy proniknou do neurologického zpracování světelné informace v mozku koně.
Cyril Neumann
Souhrn
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda má barevnost překážek vliv na jejich úspěšné překonání a také, zda různé barvy hrají v pozornosti koní významnější roli. Data byla sbírána na vybraných parkurových závodech v rámci Českého skokového poháru, během kterého jsou ve většině případů používány totožné překážky, což společně s početným startovním polem soutěžících poskytlo dostatečnou sumu dat k vypracování této diplomové práce. Byla zvolena střední obtížnost výšky překážek, tj. 125–130 cm.
K experimentu byly vybrány překážky v bílo-barevné a celobarevné kombinaci. Barevnost překážek byla měřena spektrofotometrem CM-2500d značky Konica Minolta, který vyhodnotil barevnost a světlost dané barvy, sytost a konkrétní odstín. Zároveň změřil spektrální křivku každé barvy ukazující její délku v nanometrech. Na základě dostupných vědeckých studií bylo následně okomentováno pravděpodobné vnímání zkoumaných barev koňským okem. Za chybu na překážkách bylo považováno shození bariéry a ve vybraných případech neposlušnost koně nebo nadměrná obava z překážky. Chyby byly analyzovány pozorováním a zapisovány. Následně byla data v programu Statistica vyhodnocena pomocí Z-testu s 5% hladinou statistické významnosti, což umožnilo zodpovězení hypotéz.
Pro zodpovězení Hypotézy 1 se experimentu zúčastnilo celkem 930 koní. Přes bílo-barevnou variantu překážky přeskočilo 499 koní z toho 7,62 % koní chybovalo. Přes celobarevnou variantu překážky přeskočilo 431 koní a z toho se chyby dopustilo 14,6 % koní. Bylo zjištěno, že koně méně chybují na překážkách v bílo-barevné kombinaci než na překážkách celobarevných. Hypotéza 1 byla přijata.
K ověření Hypotézy 2 se experimentu zúčastnilo celkem 961 koní. Překážky s převažujícími odstíny červené barvy překonalo celkem 413 koní a z toho 13,1 % chybovalo. Přes překážky s převažujícími odstíny modré nebo žluté barvy přeskočilo celkem 548 koní, z čehož se 11,3 % koní dopustilo chyby. Jedná se o statisticky nevýznamný rozdíl a Hypotéza 2 byla zamítnuta.
Největší počet chyb byl zaznamenán na celobarevné překážce v tmavě šedém odstínu, naopak nejmenší chybovost byla na překážkách v červeném a zeleném odstínu v kombinaci s bílou. Počet chyb na překážkách s převažujícími odstíny červené, modré a žluté barvy byl vyrovnaný.
Tato práce byla přiblížením k dosud nedostatečně prozkoumané oblasti a může posloužit jako metodický návod pro další studie. K pochopení vnímání a zpracování různých barevných odstínů koňským okem je třeba dalších výzkumů, jejichž výsledky mohou přispět k rozvoji parkurového sportu z pohledu jezdectví i tvorby parkurových překážek.
Kompletní práci naleznete zde.