Bakalářská práce studentky Karlovy univerzity Barbory Hunčovské se věnuje nasazení přepravních zvířat v první světové válce. Této smutné kapitole využití koní nebyla dosud v českém prostředí věnováno takřka žádná pozornost. Předkládaná bakalářská práce se snaží tuto mezeru alespoň z části zaplnit. Vysvětluje cestu koní a dalších tažných, nákladních a jezdeckých zvířat na bojiště I. světové války, na všechny její fronty. Odpovídá na otázky, jakým způsobem byla tato zvířata ve válce využívána, s čím se na bojišti potýkala a jaké se jim dostávalo péče. Studium historických pramenů administrativní i osobní povahy domácí i zahraniční provenience kombinuje s poznatky etologie koní a jim příbuzných zvířat. Práce se dále podrobně věnuje i vztahu vojáků první světové války ke koním sloužícím v armádě a pokouší se určit místo válečných koní v obrazu a paměti první světové války. Pokračovat ve čtení „Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata“
Odchov hříbat a co mu předchází
Česká republika se velmi rychle zařadila mezi vyspělé státy světa. Společenské bohatství je potvrzováno i masivně narůstajícím stavem koní. Ten, po 40letém poválečném útlumu, přesáhl v roce 2019 magickou hranici 90 000 kusů. Strmý pád početní populace koní v období socialismu, pokračoval kvůli ekonomickým změnám společnosti až do roku 1992. Tehdy se dotknul pomyslného dna číslem necelých 18 000. Za posledních 27 let se tak jedná o neuvěřitelný nárůst počtů koní o více jak 500%.
Industrializace našeho světa ovšem výrazně proměnila způsob využití koní. Společnost se odklonila od hipomobilní energie, na které byl rozvoj civilizace závislý 6 000 let. Dnes je ve vyspělém světě kůň využíván především jako společník pro volný čas. Stále větší popularitu získává i sportovní jezdectví. Tato zásadní změna využití koní výrazně ovlivňuje šlechtitelské cíle chovatelů. Vedle stále se navyšujícím požadavkům na sportovní výkonnost koní se zvyšuje i poptávka po charakterově vstřícných koních, umožňující jezdecké využití i méně odborně rutinované společnosti současnosti. Vedle genetických předpokladů hraje zásadní úlohu v tvorbě osobnosti koně jeho odchov. Splnění chovatelských priorit odchovu hraje zcela zásadní úlohu, při budoucí komunikaci koně s člověkem. Pokračovat ve čtení „Odchov hříbat a co mu předchází“
Slezský norik nebo norik?
Hlavním cílem bakalářské práce Michaely Frankové bylo zjistit, zda je slezský norik jedinečné české plemeno, či zda je totožné s plemenem norik. Bakalářská práce přináší náhled na rozdílnost mezi typem chladnokrevných koní slezský norik a norik. Práce se postupně zaměřuje na historii těchto plemen, jejich šlechtěním, rozdíly, počtem i možností využití.
Práce se zaměřuje na historii plemene a obě plemena mají popsaný svůj vývoj i jeho postupné utváření v rámci jeho historie. Kromě historického kontextu a rozdílnosti tělesných proporcí u obou sledovaných plemen, je zcela zásadní jejich genetická rozdílnost. Této problematice se věnovalo několik studií, jejich výsledky jsou blíže popsané v genetické části.
Poslední část práce je zaměřena na vývoj početních stavů koní až do současnosti. V grafických znázorněních je dobře patrné, jak se počty plemen v průběhu času měnily. Závěr práce se zaměřuje na využití těchto plemen a jejich využití v různých oblastech. Z uvedených poznatků vyplývá, že dnes jsou chladnokrevníci užíváni především pro práci v lese a agroturistiku či rekreační ježdění. Státní lesnická politika však začíná více klást důraz na trvale udržitelné hospodaření, tudíž je naděje, že jejich role v českém lesním hospodářství se upevní a možná bude více rozhodující a nezaměnitelná.
Genderová nerovnost v jezdeckém sportu
Cílem bakalářské práce Anety Bolehovské byla snaha o objasnění příčin současné celosvětové feminizace jezdectví. Práce se zamýšlí i nad genderovou nerovností v amatérském a vrcholovém sportu. Věnuje se i rozdílnostem mezi jednotlivými jezdeckými disciplínami. Úvodní kapitola se věnuje domestikaci koně a obecně jezdectví v historickém kontextu. Dále se snaží vykreslit obraz spojitosti žen a jezdectví v historii, krátce se věnuje i vývoji dámského sedla.
V další části se práce již zabývá jezdectvím v současnosti, důraz přikládá k ústupu využití koně jako vojenského a hospodářského prostředku a jeho nového využití jako sportovního partnera.
Třetí část je věnovaná současné feminizaci jezdectví, jejími možnými příčinami, a to i z psychologického hlediska. Práce se pokouší objasnit fenomén žen a dívek v jezdeckém sportu a s tím spojený ústup mužských účastníků. Zároveň podává informace o vstupu žen do jezdeckého olympijského sportu.
Následující část se věnuje především genderové nerovnováze v amatérském a vrcholovém sportu. Rozdělena je do několika podkapitol, které se věnují konkrétním možným příčinám. První se zabývá nedostatkem sponzorství u soutěžících žen, druhá popisuje rozdílné ambice a soutěživost mezi ženami a muži. Poslední podkapitola se věnuje skloubení sportu s rodinným životem. Poukazuje především na stále přetrvávající názor, že žena má být ta, která se vzdá profesionální kariéry ve prospěch rodiny.
Poslední část zahrnuje několik kapitol týkajících se odlišných jezdeckých disciplín, a to konkrétně drezury, parkuru a dostihů. Popisuje rozložení žen a mužů v těchto disciplínách a snaží se najít možné příčiny těchto rozdílností. Jedna z kapitol je věnována i současné situaci v České republice.
Pokračovat ve čtení „Genderová nerovnost v jezdeckém sportu“
Pozice hlavy a krku koně v souvislosti se škálou vzdělání koně a její vliv na zdraví a welfare
Bakalářská práce Adély Hajdíkové se zamýšlí nad pozicí hlavy a krku koně při jeho výcviku. Do první části byly zahrnuty základní anatomické struktury, které jsou důležité pro pochopení jejich funkčního významu. Ty byly následně dány do souvislostí vlivů na celkový pohyb těla. Hlava i krk, které tvoří 10 % celkové tělesné hmoty, jsou uložené poměrně daleko od těžiště a proto se významně podílí na vyrovnávacích mechanismech těla. Podobně tomu jei při kompenzaci nerovnováhy jezdce a opravách jeho chyb v sedle.
V další části jsou rezebírány stupně škály výcviku koně s pozorností věnované právě hlavě a krku. Jezdec by se měl pokusit pomoci koni znovu nalézt porušenou přirozenou rovnováhu a naučit jej nosit břemeno. Vrcholem škály vzdělání je sebrání koně s týlem jako nejvyšší bod krku koně. Tento způsob je dle klasického ježdění korektní.
V posledním tematickém celku jsou rozebírány pozice hlavy se zaměřením na hyperflexi. Ta je stále diskutovanou praktikou a ani vědecké studie se vždy v jejím působení na organismus koně neshodují. Převážně však byl prokázán spíše negativní vliv hyperflexe na fyziologii a biomechaniku pohybu koně. Navíc je v práci i poukázáno na rozdílnost hodnocení drezurních rozhodčích v nižších a vyšších kategoriích drezurních soutěží. Ve vyšších byl vypozorován četnější projev konfliktního chování s hlavou za kolmicí, a přes to byly soutěžní dvojice lépe hodnoceny.