Stereotypní chování koní

Bakalářská práce Marie Imrichové se věnuje stereotypnímu chování koní a jeho příčinám. Osvětluje, kde můžeme hledat původ tohoto nestandardního chování, které může být ve svých důsledcích velkou komplikací jak pro chov koně, tak pro jeho využití.

Souhrn

Původ stereotypního chování naleznema již v samotném procesu domestikace a využití koní člověkem. Životní podmínky koní se domestikací dramaticky změnily. V mnoha případech nerespektují přirozenost koní a koňský organismus reaguje odpovědí v podobě psychického strádání. To se v dlouhodobě přetrvávajícím vlivu může rozvinout až v poruchu chování, mezi něž stereotypní chování patří.

Práce se věnuje příčinám vzniku stereotypního chování. Mezi nejvýznamnější patří právě vliv stresu a nepřirozeného prostředí  (ustájení, krmení koncentráty, nedostatku pohybu a mozkové stimulace). Práce také hledá cesty nápravy stereotypního chování a zdůrazňuje, že nejlepším způsobem je prevence.

Největší pozornost je zaměřena na nejdiskutovanější stereotypní projev – klkání. V poslední době je stále více označována za příčinu vzniku tohoto projevu acidobazická nerovnováha v žaludku zvířete. Ta může být zapříčiněna několika souvisejícími faktory, jako je krmení koncentrovanými krmivy, nedostatek objemných krmiv a poskytování krmiv pouze ve dvou až třech dávkách denně.

Závažným problémem je i tkalcování spojovaným především s chladnokrevnými koňmi pod pojmem „vazákové hodinaření“. Ukazuje se ovšem, že jeho výskyt je častý i u koní teplokrevných, především u koní „vysoko v krvi“ a u anglických plnokrevníků.

Další sledovanou stereotypií je pohazování hlavou, které představuje závažnou komplikaci pro jezdecké využití koně. U tohoto chování výsledky výzkumů různých použitých terapií, od veterinárních léčiv po potírání nozder vinným octem nebo olejem, neprokázaly výrazné úspěchy.

Existuje mnoho dalších projevů stereotypního chování, ty však v práci vzhledem k obsažnosti problematiky rozebrány nejsou. Pokračovat ve čtení „Stereotypní chování koní“

Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata

Bakalářská práce studentky Karlovy univerzity Barbory Hunčovské se věnuje nasazení přepravních zvířat v první světové válce. Této smutné kapitole využití koní nebyla dosud v českém prostředí věnováno takřka žádná pozornost. Předkládaná bakalářská práce se snaží tuto mezeru alespoň z části zaplnit. Vysvětluje cestu koní a dalších tažných, nákladních a jezdeckých zvířat na bojiště I. světové války, na všechny její fronty. Odpovídá na otázky, jakým způsobem byla tato zvířata ve válce využívána, s čím se na bojišti potýkala a jaké se jim dostávalo péče. Studium historických pramenů administrativní i osobní povahy domácí i zahraniční provenience kombinuje s poznatky etologie koní a jim příbuzných zvířat. Práce se dále podrobně věnuje i vztahu vojáků první světové války ke koním sloužícím v armádě a pokouší se určit místo válečných koní v obrazu a paměti první světové války. Pokračovat ve čtení „Zvíře na bojišti 1. světové války: koně a přepravní zvířata“

Odchov hříbat a co mu předchází

Česká republika se velmi rychle zařadila mezi vyspělé státy světa. Společenské bohatství je potvrzováno i masivně narůstajícím stavem koní. Ten, po 40letém poválečném útlumu, přesáhl v roce 2019 magickou hranici 90 000 kusů. Strmý pád početní populace koní v období socialismu, pokračoval kvůli ekonomickým změnám společnosti až do roku 1992. Tehdy se dotknul pomyslného dna číslem necelých 18 000. Za posledních 27 let se tak jedná o neuvěřitelný nárůst počtů koní o více jak 500%.

Industrializace našeho světa ovšem výrazně proměnila způsob využití koní. Společnost se odklonila od hipomobilní energie, na které byl rozvoj civilizace závislý 6 000 let. Dnes je ve vyspělém světě kůň využíván především jako společník pro volný čas. Stále větší popularitu získává i sportovní jezdectví. Tato zásadní změna využití koní výrazně ovlivňuje šlechtitelské cíle chovatelů. Vedle stále se navyšujícím požadavkům na sportovní výkonnost koní se zvyšuje i poptávka po charakterově vstřícných koních, umožňující jezdecké využití i méně odborně rutinované společnosti současnosti. Vedle genetických předpokladů hraje zásadní úlohu v tvorbě osobnosti koně jeho odchov. Splnění chovatelských priorit odchovu hraje zcela zásadní úlohu, při budoucí komunikaci koně s člověkem. Pokračovat ve čtení „Odchov hříbat a co mu předchází“

Pozice hlavy a krku koně v souvislosti se škálou vzdělání koně a její vliv na zdraví a welfare

Bakalářská práce Adély Hajdíkové se zamýšlí nad pozicí hlavy a krku koně při jeho výcviku. Do první části byly zahrnuty základní anatomické struktury, které jsou důležité pro pochopení jejich funkčního významu. Ty byly následně dány do souvislostí vlivů na celkový pohyb těla. Hlava i krk, které tvoří 10 % celkové tělesné hmoty, jsou uložené poměrně daleko od těžiště a proto se významně podílí na vyrovnávacích mechanismech těla. Podobně tomu jei při kompenzaci nerovnováhy jezdce a opravách jeho chyb v sedle.

V další části jsou rezebírány stupně škály výcviku koně s pozorností věnované právě hlavě a krku. Jezdec by se měl pokusit pomoci koni znovu nalézt porušenou přirozenou rovnováhu a naučit jej nosit břemeno. Vrcholem škály vzdělání je sebrání koně s týlem jako nejvyšší bod krku koně. Tento způsob je dle klasického ježdění korektní.

V posledním tematickém celku jsou rozebírány pozice hlavy se zaměřením na hyperflexi. Ta je stále diskutovanou praktikou a ani vědecké studie se vždy v jejím působení na organismus koně neshodují. Převážně však byl prokázán spíše negativní vliv hyperflexe na fyziologii a biomechaniku pohybu koně. Navíc je v práci i poukázáno na rozdílnost hodnocení drezurních rozhodčích v nižších a vyšších kategoriích drezurních soutěží. Ve vyšších byl vypozorován četnější projev konfliktního chování s hlavou za kolmicí, a přes to byly soutěžní dvojice lépe hodnoceny.

Pokračovat ve čtení „Pozice hlavy a krku koně v souvislosti se škálou vzdělání koně a její vliv na zdraví a welfare“

Sociální a morální statut zvířat ve společnosti

Současná společnost si stále častěji klade otázky, zda má své oprávnění kořistnický vztah k domácím zvířatům a snaží se nalézt morálně a sociálně uspokojivé odpovědi. S jistou pravidelností se tak opakují diskuze o vztahu člověka a domácího koně. Ze strany ochranářů jsou kritizovány praktiky chovu, výcviku i využití domácích koní, zdůrazňováno je zneužívání zvířat. Tyto diskuze jsou ve 21. století zcela pochopitelné. Poněkud nestandardní je ovšem míra neochoty drtivé části kritiků naslouchat argumentům zastánců současného využívání koní. Navíc bez znalostí historických souvislostí a s absencí alternativních řešení využití domácích koní. V úvaze Ing. Cyrila Neumanna jsou tyto kritické pohledy podrobně rozebrány.

Pokračovat ve čtení „Sociální a morální statut zvířat ve společnosti“