Hlavním cílem bakalářské práce Michaely Frankové bylo zjistit, zda je slezský norik jedinečné české plemeno, či zda je totožné s plemenem norik. Bakalářská práce přináší náhled na rozdílnost mezi typem chladnokrevných koní slezský norik a norik. Práce se postupně zaměřuje na historii těchto plemen, jejich šlechtěním, rozdíly, počtem i možností využití.
Práce se zaměřuje na historii plemene a obě plemena mají popsaný svůj vývoj i jeho postupné utváření v rámci jeho historie. Kromě historického kontextu a rozdílnosti tělesných proporcí u obou sledovaných plemen, je zcela zásadní jejich genetická rozdílnost. Této problematice se věnovalo několik studií, jejich výsledky jsou blíže popsané v genetické části.
Poslední část práce je zaměřena na vývoj početních stavů koní až do současnosti. V grafických znázorněních je dobře patrné, jak se počty plemen v průběhu času měnily. Závěr práce se zaměřuje na využití těchto plemen a jejich využití v různých oblastech. Z uvedených poznatků vyplývá, že dnes jsou chladnokrevníci užíváni především pro práci v lese a agroturistiku či rekreační ježdění. Státní lesnická politika však začíná více klást důraz na trvale udržitelné hospodaření, tudíž je naděje, že jejich role v českém lesním hospodářství se upevní a možná bude více rozhodující a nezaměnitelná.